Když jsem asi před 15 lety začínal s technikou Suchá jehla – Dry Needling , byl jsem téměř jistě jediný , kdo se v ČR o tuto techniku zajímal. Tehdy byla Suchá jehla synonymem pro léčbu spoušťových bodů ve svalech . Od té doby uteklo hodně vody a mezi lékaři jde stále o metodu neznámou . V poslední době se množí nabídka kurzů pro fyzioterapeuty a také přibývá pracovišť, kde fyzioterapeuti Suchou jehlu používají . Osobně považuji situaci, kdy nelékaři používají invazivní techniky za krajně nešťastnou , tím spíše , že i po tolika letech mám k technice značný respekt a opakovaně jsem byl vystaven velice nepříjemným reakcím pacienta, které jsem zvládl pouze dík tomu, že jsem lékař a jako takový jsem patřičně vybaven ! Ale kde není žalobce, není soudce. Je na osobní zodpovědnosti fyzioterapeutů , zda se cítí fundování tuto techniku používat a na rozhodnutí pacientů léčbu u nelékařů podstupovat . Právní důsledky potencionálních komplikací nelékařského podání jsou s otazníkem.
Technika samotná urazila velký kus cesty. V současné době se používá na ošetření jednotlivých spoušťových bodů ve svalech ( což je případ terapie u většiny fyzioterapeutů), ale také jako zcela odlišně postavený koncept s ošetřením spoušťových bodů, reflexních změn úponů, vazů , okostice a kůže spolu s ošetřením v průběhu nervových struktur. V tomto pojetí již nejde o nějaké minutové píchnutí do spoušťového bodu , ale o více jak hodinovou terapii založenou na znalosti neurofyziologických vztahů lidského těla, kde je nezbytně nutný neurologický základ a také znalosti z terapie bolesti . Technika samotná je již dnes běžně kombinována s využitím muskuloskeletálního ultrazvuku ke zobrazení ošetřovaných oblastí a s použitím stimulačních elektrických proudů .