Průvodce tajemným jazykem lékařských zpráv – část 1

Červenec 13, 2017 suchajehlacz No comments exist

Na zdravotnickém portálu ulekare.cz vyšel můj článek věnující se tématu pojmů v lékařských zprávách a jejich vysvětlení.

Úplnou , neredukovanou verzi  článku si můžete přečíst právě teď.

Úvod

Prosím o přeložení lékařské zprávy“,

Jedním z nejčastějších dotazů, které jako lékař „poradce“ od návštěvníků portálu ulekare.cz dostávám, je žádost o vysvětlení pojmů z rentgenového nálezu nebo zprávy z CT či magnetické rezonance. Často se také tazatel jedním dechem ptá na svůj další osud nebo nutnost operace právě v souvislosti s těmito nálezy. Vždy si kladu otázku , jak je možné , že lékař požadující toto vyšetření , nález pacientovi nevysvětlil. Současně mne téměř vždy zaskočí, jak hluboce je v laické veřejnosti zakořeněná představa, že za bolestí musí stát nějaký RTG nebo CT nález nárůstku nebo ploténky a v opačném gardu, že bezvýznamným degenerativním změnám ( nárůstkům , posunům plotének) je přisuzována zásadní role zdroje bolesti. To bohužel mnohdy i lékaři, kteří tak vyrábí v podstatě neléčitelné pacienty.

Léči se lidé , ne obrázky !!!

V první řadě je potřeba zdůraznit , že RTG, CT nebo MR (magnetická rezonance) nález je jen slovním popisem situace , kterou vidí popisující lékař ( radiolog ) na snímku nebo snímkové sérii. Jde tedy o popis změn , které odlišují konkrétní nález od očekávané normy. Neříká zhola nic o tom , zda jsou popsané změny v nějaké souvislosti s problémy pacienta. To totiž musí posoudit ten lékař, který zná pacientův klinický stav a pacienta na vyšetření poslal. Pouze lékař znalý pacientovy historie, charakteru, síly, lokalizace a vývoje bolesti, je schopen rozhodnout , zda lze považovat RTG, CT, MR zjištěné změny za náhodné a bezvýznamné nebo naopak zásadní pro ten či onen bolestivý problém.

Platí totiž okřídlené rčení: „ Léčí se lidé , ne obrázky !!!“. On totiž stejný obrázek ( snímek) u různých pacientů může mít zcela jiný význam. V tom je ta hlavní potíž. Každé lidské tělo je totiž úplně jiné. To koneckonců vidíme i na obličeji každého z nás. Stejně tak jsou jiné a pro konkrétní osobu charakteristické pohybové projevy a pohybové chování. V tom je jádro pudla. Stejná závada rovná se stejné řešení, platí pro auta a stroje . Tento mechanistický způsob uvažování však nelze praktikovat u lidí.

Stejné nálezy u různých lidí

Popis výhřezu ploténky mezi pátým bederním a prvním křížovým obratlem směřující k pravému nervu může být zcela stejný u dvou různých pacientů. První z nich má silné bolesti dolních zad , pravé hýždě , zadního stehna a lýtka s brněním v plosce nohy a její slabostí. Druhý z nich má bolesti zad s šířením do oblasti třísla, předního stehna a kolene bez brnění nebo slabosti. Stejný nález a různí lidé s různými problémy . První skončí třeba na operačním odstranění výhřezu ploténky , ale tomu druhému bychom stejnou operací (stejného nálezu) rozhodně nepomohli . Je to tím, že každý organismus a faktory na něj působící, jsou zcela jiné a nejen ploténky a nárůstky , ale rovněž a především svalové změny mohou být zdrojem problémů. Snad je již teď zřetelné, proč není možné dělat na základě snímků nebo popisu nějaké závěry nebo rozhodovat dokonce o operaci.

Přestaňme tedy pohlížet na lidské tělo jako na pokažené auto, které „hodíme“ na diagnostiku , z níž vypadne nějaký protokol závad a oprava může proběhnou v různých servisech stejně.

Pojďme se raději detailněji podívat na „záhadné“ pojmy v lékařských nálezech a zjistit , zda je jich třeba se skutečně bát nebo se nimi zabývat.

Degenerace není nemoc

Normální snímky pohybového systému lze mnohdy vidět pouze u mladých lidí . S přibývajícími lety se začínají tyto roky také projevovat na kondici pohybového systému . Klouby a páteř postupně ztrácí svou pružnost, pevnost, odolnost, pohyblivost , rezistenci a rozsahy pohybu . To je doprovázeno změnou tvaru kloubních spojení a ztrátou jejich hladkosti. Svalové oslabení okolních svalů pak navíc může vést k nestabilitě končetinového nebo páteřního kloubu , což se pak projeví náchylností k mikroúrazům a tvorbou nárůstků, které mají za úkol kompenzovat sníženou stabilitu . Je to podobné , jako když podložíme papírem kývající se stolek. Je to překvapení, ale tolik démonizované nárůstky tady plní vlastně užitečnou funkci. Všechny uvedené změny označujeme jako degenerativní. Degenerace není choroba , ale věkově podmíněný úbytek schopností a funkcí. Degenerace je podstatou stárnutí. Má samozřejmě svůj odraz na RTG, CT a MR snímcích . První degenerativní změny pohybového systému jsou zjistitelné už u lidí kolem 20 roku života . S věkem jich samozřejmě přibývá. Ale zase jak u koho . Dědičnost a životní styl jsou tady rozhodující faktory. Často mne překvapí stav páteře 70 letého člověka, která vypadá na 40 a naopak. Popis degenerativních změn na snímcích je tedy pravidlem u lidí starších 30 let . Co sem všechno patří a co se můžeme v nálezech dočíst ?

Část první

Ploténka a její poškození

Pojmy z nálezů: ploténka, hernie, protruse, prolaps, bulging, sekvestr, osteochondrosa, L4/5, L5/S1

Normální ploténka

nebo také meziobratlová ploténka, disk je je oválná elastická struktura uložená mezi dvěma sousedními obratli. Je tvořena měkkým  jádrem ( nucleus pulposus ) a pevným vazivovým pouzdrem (anulus fibrosus). Je zcela normální, že v průběhu let  ploténky ztrácí svoji výšku, pevnost a elasticitu v důsledku úbytku vody a degenerace vaziva. Tyto změny lze pozorovat již u třicátníků v meziobratlových prostorech, které jsou nejvíce zatíženy ( poslední dolní prostory mezi čtvrtým a pátým bederním a pátým bederním a prvním křížovým obratlem ) L4/5, L5/S1. To se pak projeví na snímku zúžením prostoru mezi obratli (osteochondróza). Normální ploténka obkružuje přibližně povrch sousedních obratlů a nevyklenuje se zevně.

hernie

Bulging ( prolaps )

V důsledku degenerace ploténky a tlakových sil působících především na zadní části ploténky může dojít k postupnému vyklenování  části ploténky  mimo původní obvod. Ploténka zvětšuje více či méně asymetricky svůj příčný rozměr , ale současně bývá i snížená. Vyklenování více jak 25% obvodu ploténky při neporušeném vazivovém pouzdru nazýváme prolapsem nebo čím dál častěji anglicky bulge ( vyklenutí ) nebo bulging. Takto postižená ploténka pak může vyklenovat směrem dozadu do páteřního kanálu a může být zdrojem prvních potíží.

prolaps

Protruze

Při pokračujícím tlaku na ploténku a její degeneraci může dojít k více lokalizovanému vyklenutí ploténky zahrnujícímu méně než 25% obvodu disku přičemž bývá přítomno i porušení části vazivového pouzdra. Při směrování vyklenutí k nervovému kořeni, může být již zdrojem bolestí v dolní končetině.

protruze

Extruze, hernie

Kompletní porušení vazivového pouzdra s trhlinou vede k výhřezu měkkého jádro mimo ploténku přičemž vyhřezlá a nevyhřezlá část  tvoří jeden celek.

extruze

Sekvestr

Část vyhřezlé ploténkové hmoty se odděluje  od zbytku  jádra a může cestovat jako volný sekvestr  mimo postižený segment.

sekvestr

Sledujte a sdílejte:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *